Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sukcese vegetačního krytu na hlušinových odvalech v Ostravě
Jaroš, Jakub
Práce se zabývá vyhodnocením průběhu sukcese na odvalovém komplexu Petr Bezruč a odvalu Koksovny Svoboda od výzkumu provedeného Kouteckým (2004) a rámcovým návrhem péče o těžbou devastované lokality. Na obou lokalitách bylo vyhotoveno celkem 100 fytocenologických snímků a odebráno 100 vzorků půdy a 204 dendrochronologických vývrtů. Analýzou získaných dat byly zjištěny shodné změny EIH na obou lokalitách ukazující na zvyšování zápoje dřevin a obměnu druhového složení, což bylo přisouzeno probíhající sukcesi. Hodnocena byla také rozdílnost mezi plochami na odvalech a samotnými odvaly. Jako nejvhodnější způsoby obnovy byly určeny spontánní a řízená sukcese.
Sukcese vegetačního krytu na odvalu Koksovny Svoboda v Ostravě
Jaroš, Jakub
Tato práce se zabývá zhodnocením sukcesního vývoje na odvalu Koksovny Svoboda v Ostravě od posledního průzkumu provedeného Kouteckým (2004) a rámcovým návrhem péče o podobné lokality. Pro tento účel bylo vyhotoveno 39 fytocenologických snímků, na kterých bylo nalezeno 177 druhů cévnatých rostlin. Pomocí analýz datových souborů byl zjištěn úbytek dostupného světla a tepla a nárůst vlhkosti, obsahu živin v půdě a pH, které byly přisouzeny především probíhající sukcesi. Pro účely obnovy podobných lokalit bylo navrženo maximální možné využití přirozené sukcese.
Možnosti biologické rekultivace v lokalitě Okrouhlá Radouň
VONDRÁČKOVÁ, Michaela
Záměrem mé práce bylo naznačit možnosti biologické rekultivace v Okrouhlé Radouňi. Hlušinový odval, který je běžným pozůstatkem po těžbě uranových rud, se nachází i v této lokalitě. Po těžbě uranových rud se ve většině případů uplatňuje lesnická rekultivace. Tento typ rekultivace však není v případě odvalu v Okrouhlé Radouňi příliš vhodný. Z tohoto důvodu byl zvolen meliorační osevní postup a následně travní porost popřípadě pěstování energetických plodin. Důležitou skutečností je, že odval je rozdělen na dvě části, a to na část stabilní a část propadovou. Na každé z těchto částí bylo nutno zvolit odlišný způsob biologické rekultivace. Propadová zóna byla řešena mnohem opatrněji a důraz byl kladen především na nebezpečí, které by mohlo vzniknout v případě výskytu stromových porostů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.